Co spojuje lidi?

Když jsme včera křtili Totál Balkán, byla jsem požádána o slavnostní zvolání či bojový pokřik. Jistěže mě nenapadlo nic jiného než balkánský slogan Rakija-connecting people, ale křtitel Karel Janeček včas přispěchal s návrhem, aby lidi protentokrát spojila radost a láska. Čemuž, jak se zdá, účastníci akce dostáli: všichni se usmívali, statečně čekali ve frontě na knihu i na podpis a dojali mě svou hojnou účastí, kterou jsem v -16 stupních vůbec nečekala.  Můj pan optik například zavřel krám o celou hodinu dřív, aby to stihl. Dorazilo několik mých kamarádek s kočáry, malými dětmi a červenými nosy trčícími zpod čepic jako Křemílci. Mrazu a náledí se nezaleklo ani několik osmdesátníků. Objevila se řada spřátelených právníků z řad studentů i více či méně dávných absolventů. Pro výhru si přišla i vítězka literární soutěže Jiného psaní Míša Valtrová. Z hradby knih v obýváku mého nakladatele ubylo několik desítek cihel, ale příčka je stále bytelná, takže se brzy ohlásíme s termíny autorských čtení. Fotky ze včerejšího křtu najdete tady. 

Totál Balkán VI: Marxismus-leninismus po čtyřiceti letech

Těm, kteří to se mnou vydrželi, těm, kteří jako lvi diskutovali o vhodnosti spisovné a nespisovné češtiny, těm, kteří překonali slabé posty, věříce shovívavě, že autorka zraje, a že se v budoucnu jistě dočkají něčeho lepšího - Pokyny přinášejí závěrečnou ukázku Totál Balkánu z kapitoly Červen: Náhrobek. O rukopis mají v tuto chvíli zájem dvě nakladatelství, ale v éře e-knih, kindlů, ipadů a jiných vynálezů se neodvažuji slibovat "zakoupíte u svých knihkupců", protože si možná nakonec daleko spíše "stáhnete na své 9,7-palcové obrazovky". Všechny vaše připomínky, názory a reakce k šesti publikovaným ukázkám jsou vítány v diskusi nebo na mailu bcechova@centrum.cz. 

Fanfáry nezávislosti

Čtrnáctýho února. Do vyhlášení nezávislosti zbývají dny nebo možná už jen hodiny. Čas tiká jako stopky před odpálením velkýho třesku, který bude pro Albánce jako dlouho očekávanej ohňostroj a pro Srby hřib atomovýho výbuchu. Oba národy hledí k nebi nad Mitrovicí a prosí svoje bohy. Alláhu, žehnej naší nezávislosti! Svatý Iljo! Chraň nás před zkázou. Alláh o tom už dávno mluvil s Bushem, takže teď spokojeně pokuřuje, rozkročen nad jižním Kosovem jako Krakonoš, zatímco svatej Ilja pobíhá nebem sem a tam, chytá se za hlavu a volá – panebože! Panebože!

Totál Balkán V: Nad příručkou efektivní intoxikace

Původně jsem na tomto místě chtěla referovat o nedávné návštěvě knižního veletrhu, ale zdá se, že jsem ještě nevstřebala množství zážitků a dojmů, které mi tato akce zprostředkovala (například jsem vůbec nečekala, že právě uprostřed Výstaviště v Praze-Holešovicích budu mít příležitost naučit se to, o čem dávno sním, a sice správně očistit olihně). Reportáž tedy sepíšu, až se dojmy usadí. And now for something completely different, - jak to kdysi pěkně vyjádřila Margaret Thatcherová. Vyrážím do Kosova, kde stále pokračuje můj projekt Kosovo Schools (kterýžto prý záslužný počin se po řadě peripetií, úskoků, nástrah a opravdu těžce získávaných zkušeností kvalifikoval spíš na podtitul hlavou proti zdi, kdy zeď sice povolila, ale zato ta hlava, ta hlava!) Než vyrazím opět prorážet, dovoluji si zde otisknout další ukázku z románu Totál Balkán, která bude takovým pěkným kontrastem k zítřejším tropickým teplotám: nabízí totiž několik perliček z tuhé kosovské zimy.

Totál Balkán IV: Cedule

Na schůzi šéfů demokratizačních útvarů se řešilo, v kolika okresech už došlo k úspěšnému vztyčení dvojjazyčných názvoslovných cedulí na prahu srbských enkláv. Vyšlo najevo, že náš okres je jedinou oblastí v Kosovu, kde cedule zatím radnice ani neschválila. Stamatis mě probodne pohledem a prohlásí, že je zklamán, a nedočká-li se nápravy do příštího týdne, vyvodí důsledky, které zákeřně ani nenaznačí. Takže s Arlindou celý odpoledne žhavíme telefon a přemlouváme paní na radnici, aby na pořad zítřejšího jednání rady k jedenácti obsáhlým bodům přidala ještě Bod 12) Cedule.

Totál Balkán III: Volby

Jedu z předvolebního mítinku Strany zelených v kosovském městečku Veselí/Veselje. Z billboardů podél silnice se na střídačku usmívají šéfové dvou největších partají. Ostatní strany neměly peníze na viditelnou kampaň, takže postupují formou setkávání s občany. (Na Zelený přišlo dvanáct lidí. Zprávu, do který jsem to napsala, mi ovšem z Centrály vrátili s tím, že není vhodné tímto konkrétním způsobem upozorňovat na malou politickou uvědomělost a zájem kosovských občanů. Opravím to na „poměrně nízkou účast s ohledem na nepřízeň počasí.“ Spokojenost.)

Totál Balkán II: Naprostá svoboda pohybu

Sedím v kanceláři mise a pročítám se hromadou papírů, který mi přistály na stole. Postupně zjišťuju, že pro Kosovo se v posledních letech vytyčilo tolik zásad, standardů, aktuálních úkolů, krátkodobých cílů, střednědobých plánů a dlouhodobých strategií, že i Evropská unie by patrně zbledla závistí, kdyby o tom věděla. Jsou toho kvanta. Šest základních bodů. Stačí je dodržovat! Nebo Patnáct klíčových otázek a odpovědí. No bezva! Dvaatřicet cílů pro rok 2004. (Škoda, že to nedopadlo.) Dvanáct doporučení Trojky. Krizový balíček pana A. Devět závěrů skupiny B. A tak dál. Pokud by se výkonnost měřila objemem potištěnýho papíru, tak by demokratizace jihosrbský provincie Kosovo byla největším úspěchem v moderních dějinách. Jenže ne každej grafoman je zároveň spisovatel, ačkoli mnoha grafomanům se nedá upřít, že tu a tam v tom ukrutným množství nutně kápnou na docela dobrou myšlenku. 

Totál Balkán I: Evakuační zavazadlo

Těžko říct, čím jsem tak oslnila komisi při telefonním pohovoru. Jaképak platí v Kosovu zákony na ochranu menšin? Nebyla jsem nervózní. Za prvé mi bylo jasný, že to nevyjde, protože v Kosovu s vyhlášením nezávislosti stěží čekají zrovna na mě, a navíc – než se mi stačili ozvat, rozhodla jsem se dát všem mezinárodním spolkům vale, sednout si doma v kuchyni ke stolu a odsednout, jen co napíšu deset až patnáct románů, filmových scénářů a divadelních her. Výborně! A nyní pohovořte o vztahu demokracie a vlády práva. Protože umělec má přeci daleko větší šanci pohnout světem než expert v oboru mezinárodněprávní ochrany lidských práv.

Totál Balkán...

...je pracovní název románu, který právě dokončuji. Rozhodla jsem zveřejnit z dosavadního textu několik ukázek, které budou vycházet v originále každých několik týdnů na blogu Jiné právo a dále v repostu, se zpožděním, i na těchto stránkách. Dvě významná upozornění: 1) ačkoli - ano - jsem pracovala na Balkáně, dokonce jako právnička, ba přímo pro mezinárodní organizaci a - hleďme! - vyprávění je dokonce v první osobě, navzdory tomu všemu předem klasifikuji jakoukoli podobnost jako čistě náhodnou, a 2) Totál Balkán v sobě neskrývá nic pejorativního ani ironického - jde o označení, jehož význam je napříč románem postupně rozkrýván.