Omlouvám se čtenářům za dlouhý výpadek. Bylo k němu několik důvodů:
1) nepříznivé dusné počasí, které přináší zahálku a fjaku (...čtenáři Snoubenky vědí:),
2) Wimbledon. Ano, po několika letech, kdy jsem přelom června a července s oblibou trávila v destinacích bez televizního signálu, jsem konečně byla od začátku až do konce u toho - nosem přilepená k obrazovce svého počítače, kam jsem chytala veškeré dostupné přenosy (ČT4 se z blíže neobjasněných důvodů transformovala v monotematickou stanici, která vysílá zásadně cyklistiku nebo golf, čímž mě otrávila stejně jako hudební výběr na Radiožurnálu). Dva dny jsem se snažila rozdýchat finálový zápas Federer / Murray, který právem vstoupil do dějin, načež jsem zabředla v hromadě knih o tenise, biografií slavných hráčů a pustila se v pražských antikvariátech do pátrání po legendární knize Velcí bílí muži, kterou jsem před lety přečetla asi pětadvacetkrát.
3) Snaha o proniknutí do severské literatury (bez úspěchu) - Cit slečny Smilly pro sníh, Poloviční bratr ani Dívka, která kopla do vosího hnízda, nic mě nezaujalo ani z poloviny tak, jako Děti z Bullerbynu, ba dokonce jsem po statečném zdolání uvedených děl upadla do deprese. Měla jsem pocit zmaru, méněcennosti a prázdnoty, jako po přečtení sloupce povinné literatury, která má být dobrá, všichni ji chválí, ale já ji nechápu. Chtěla jsem si spravit náladu Podivuhodnou cestou Nilse Holgerssona Švédskem, leč nebyla k nalezení, takže jsem ji zařadila na seznam antikvárních poptávek a prozatím se uchýlila k osvědčené antidepresivní knižní sestavě (Harry Potter jednička, Deník Bridget Jones a Tři muži ve člunu).
4) Snaha o proniknutí do přípravy kuřecí polévky (s úspěchem, vážení přátelé, s úspěchem!), což si vyžádalo několik dní, opakovaný nákup ingrediencí (všechno se taky nepovede hned napoprvé) a zhruba třináct naplnění myčky použitým nádobím (...nikoliv talíři, tolik polívky nebylo, ale zato těch hrnců - to byste nevěřili).
5) Práce na novém projektu, který mě i ve dnech, kdy je opravdu krásné počasí, snadno udrží po celý den v mém tvůrčím pracovišti.
Nedovedu odhadnout frekvenci letních postů, takže podniknu průvan ve starších příspěvcích, vyberu ty, které kdysi možná neprávem zapadly, a rozpoutám Letní retro-festival Jiného psaní. Pro deštivé dny se pokusím přijít i s nějakou novou soutěží nebo knižními e-tipy na dovolenou a pod slunečník.
Děkuji všem za trpělivost a stálou přízeň a přeji hezké léto!
P.S. Abych nezapomněla: o víkendu vyšly dvě recenze na Totál Balkán - zaprvé v sobotních Lidovkách a zadruhé zde - hip, hip, hurá!
1) nepříznivé dusné počasí, které přináší zahálku a fjaku (...čtenáři Snoubenky vědí:),
2) Wimbledon. Ano, po několika letech, kdy jsem přelom června a července s oblibou trávila v destinacích bez televizního signálu, jsem konečně byla od začátku až do konce u toho - nosem přilepená k obrazovce svého počítače, kam jsem chytala veškeré dostupné přenosy (ČT4 se z blíže neobjasněných důvodů transformovala v monotematickou stanici, která vysílá zásadně cyklistiku nebo golf, čímž mě otrávila stejně jako hudební výběr na Radiožurnálu). Dva dny jsem se snažila rozdýchat finálový zápas Federer / Murray, který právem vstoupil do dějin, načež jsem zabředla v hromadě knih o tenise, biografií slavných hráčů a pustila se v pražských antikvariátech do pátrání po legendární knize Velcí bílí muži, kterou jsem před lety přečetla asi pětadvacetkrát.
3) Snaha o proniknutí do severské literatury (bez úspěchu) - Cit slečny Smilly pro sníh, Poloviční bratr ani Dívka, která kopla do vosího hnízda, nic mě nezaujalo ani z poloviny tak, jako Děti z Bullerbynu, ba dokonce jsem po statečném zdolání uvedených děl upadla do deprese. Měla jsem pocit zmaru, méněcennosti a prázdnoty, jako po přečtení sloupce povinné literatury, která má být dobrá, všichni ji chválí, ale já ji nechápu. Chtěla jsem si spravit náladu Podivuhodnou cestou Nilse Holgerssona Švédskem, leč nebyla k nalezení, takže jsem ji zařadila na seznam antikvárních poptávek a prozatím se uchýlila k osvědčené antidepresivní knižní sestavě (Harry Potter jednička, Deník Bridget Jones a Tři muži ve člunu).
4) Snaha o proniknutí do přípravy kuřecí polévky (s úspěchem, vážení přátelé, s úspěchem!), což si vyžádalo několik dní, opakovaný nákup ingrediencí (všechno se taky nepovede hned napoprvé) a zhruba třináct naplnění myčky použitým nádobím (...nikoliv talíři, tolik polívky nebylo, ale zato těch hrnců - to byste nevěřili).
5) Práce na novém projektu, který mě i ve dnech, kdy je opravdu krásné počasí, snadno udrží po celý den v mém tvůrčím pracovišti.
Nedovedu odhadnout frekvenci letních postů, takže podniknu průvan ve starších příspěvcích, vyberu ty, které kdysi možná neprávem zapadly, a rozpoutám Letní retro-festival Jiného psaní. Pro deštivé dny se pokusím přijít i s nějakou novou soutěží nebo knižními e-tipy na dovolenou a pod slunečník.
Děkuji všem za trpělivost a stálou přízeň a přeji hezké léto!
P.S. Abych nezapomněla: o víkendu vyšly dvě recenze na Totál Balkán - zaprvé v sobotních Lidovkách a zadruhé zde - hip, hip, hurá!
Pokud Velké bílé muže neseženete, můžu zapůjčit!
OdpovědětVymazatP.S.: Dostal jsem se sem díky Vaší knize Totál Balkán, která se mi velmi, velmi líbila.
Pavel Caban
Díky moc! Pátrání po Velkých bílých mužích ještě nevzdávám, ale pokud by to nevyšlo, tak se ozvu. Přeji hezké léto, BC
Vymazat