Čtyři kečupy a jedna Elle

Až do nedávna se každý měsíc opakovalo totéž. Zahlédla jsem na stáncích nové číslo Elle a zatoužila po něm.  Pro neznalé: Elle je časopis za stovku. Za stovku lze pořídit leccos jiného, obzvlášť pokud jste nízkorozpočtový spisovatel, který se živí hlavně rýží s kečupem a ve jménu literatury již rozprodal přes aukro zhruba polovinu vybavení svého bytu. Dubnové číslo časopisu Elle stálo sto dvacet, a to kvůli neodolatelnému tričku, které dráždilo zpoza igelitu. Nakonec, kde se v dnešní době dostane tričko za dvacku? - řekla jsem si a nechala se obestřít nezodpovědným dojmem, že zakoupením časopisu nastane v mém životě zlom. Obléknu tričko a povstanu z finanční tísně jako fénix z popela! Něco se stane.

Samosebou, nestalo se nic. Oblékla jsem tričko a shledala, že 1) páchne po laciném umělém vlákně, které prožilo řadu dní v neprodyšném igelitovém sarkofágu, 2) nesedí mi, 3) vlastně se mi nelíbí, a 4) přes aukro ho neprodám ani za deset + poštovné. Spisovatel ve zhrzeném stavu, navíc o hladu (místo Elle mohly bejt čtyři kečupy), je skvěle naladěn k tvůrčí práci, a pakliže tvůrčí práce nejde, obuje se do díla kritického. Otevřela jsem časopis.

1) Především, nemohla jsem najít obsah. Zašili ho za dvoustrany reklam na Pradu, Chloé, Lancome, Guess, HM, Cavalli, Airfield, Bogner a Pepe Jeans. 

2) Z obsahu mě zaujalo: Co se nosí v New Yorku, Velké životní premiéry šesti českých autorů a Testujeme Volvo V60 R-Design. 

3) Než jsem se prolistovala k prioritním článkům, shledala jsem, že nad rámec trička neobsahuje toto číslo žádné vzorky krémů, šminek, káv nebo parfémů. To mě roztrpčilo, protože vzorky oblibuji a střádám. (Nejlepší make-up? Žádnej Lancome. Smíchejte zbytky a vzorky všech odstínů i značek, co doma najdete. Protřepat, nemíchat, nanést. Zázrak.) 

4) Uklidnilo mě, že v New Yorku se nosí zcela úděsné střihové kombinace, řeřavé hrůzy a kabelky tak objemné, že mohu s klidem i nadále vycházet s obří modrou taškou IKEA a tvrdit, že jsem to viděla v Americe. 

5) Premiéry českých autorů mě rozmrzely. Ze šesti sloupků jsem dočetla jen příspěvek Jaroslava Rudiše. Jako jediný si uvědomil, že jeho text bude možná někdo číst, a že se sluší být zajímavý a/nebo zábavný, mít pointu a místy si vzpomenout na pravidla chování slušného stylisty. 

6) Z testu Volva jsem se dověděla, že: a) dokonale ladí s jarním trenčkotem jakési zpěvačky Victorie, b) jde  o auto, do něhož se vejde celá rodina, c) je prostě cool! a d) "Bude hodně taneční." (Deska. Nová. Té zpěvačky.)

7) "Největší výhodou krátkých vlasů je jejich variabilita bez zdlouhavé úpravy," říká kadeřník Robert Starý ze salonu Robert Starý (http://robertstary.cz). Cimrmanův absolutní rým žije! 

8) Článek o svatebním líčení má titulek "Dechberoucí obřad." Dechberoucí, bechderoucí, dechovka a becherovka...Vždyť je to nakonec jedno. Slovo jako slovo. Titul netitul, přitul nepřikul. Možná, že kdysi na začátku, řekněme v předloňském článku britské Elle, šlo o "Breathtaking Ceremony". Jenže "dechberoucí" prostě není "breathtaking". Dechberoucí je paskvil, zatímco "breathtaking" je nádherné slovo, které chroupe. 

9) Přehmatů a běsů jsem na dalších stránkách našla desítky a vzpomněla si na kurz psaní pro soudce na Justiční akademii, kde jsem účastníkům rozdala články z jednoho čísla Hospodářských novin, aby v nich hledali stylistické kotrmelce, jazykové a obsahové neřády, a vůbec hloupost. Našli tolik chyb, že se na téma kvality denního tisku strhla bouřlivá rozprava. 

10) Dopátrala jsem se tiráže, abych prověřila, kdo za to může. Editorem Elle býval básník Ondřej Lipár. Dopustil by dechberoucí nadpis? Vsadím se, že ne. Současnými editory jsou Michal Wernisch (taky básník) a Barbora Šťastná (autorka známého blogu). Těžko říct, kde se stala chyba. Prostě to vidí jinak. Nebo mají nadřízené, kteří hudrují, když něco není trendy, cool, in, hot a nebo dechberoucí.

Závěr: přestože sestává z reklam, PR článků, product-placementu, fotografií, kterým se nedá věřit a rad, které nefungují, tu a tam prosvitne barevnou džunglí zajímavý postřeh nebo text. (A pak taky ty vzorky, že ano.) Proto jsem si Elle občas kupovala. Ale nedá se nic dělat, časopis za stovku by měl mít základní jazykovou úroveň. Aktuální vydání jdu hodit na aukro a místo příštího čísla pořídím baterii kečupů.