Tento blog je preventivním opatřením proti 1) smazání pevného disku, 2) spláchnutí flashky do záchodu, 3) krádeži, ztrátě nebo požáru, při němž by došlo ke zničení jedinečného šanonu s poznámkami a texty, 4) kombinaci všech předchozích katastrof. Vychází bez jakéhokoli žánrového omezení, a to zcela nevypočitatelně buď v češtině nebo v angličtině.

neděle 26. ledna 2014

Překladatele svého milovati budeš

Známý literární překladatel Viktor Janiš položil na facebooku otázku do pranice: Hraje pro vás při koupi knihy jakoukoli roli jméno překladatele? Z vášnivé diskuze vyplynulo následující:
1) průměrný čtenář, který se profesionálně nezabývá literaturou nebo překladem, jméno překladatele spíše nesleduje,
2) což, podle VJ, je jako skočit do rybníka, o jehož dně nemám nejmenší tušení (souhlasím),
3) ba někdy je to dokonce horší (viz prý překlady Dana Simmonse v podání Iva Reitmayera),
4) anebo lepší (když překladatel svým umem dílo pozdvihne, viz například kniha Pan Kaplan má třídu rád v překladu Antonína Přidala),
5) ročně u nás vyjde až 5000 překladů; je nasnadě, že úroveň kolísá, protože nakladatelé jsou někdy bodří břídilové, kteří soudí, že trochu překládat literaturu umí přeci každý - je to koneckonců otrocká, mechanická práce, slovní pásová výroba, kterou mohl dávno převzít Google,
6) takže kdo by se divil, že obrat "holy shit" nalezneme v přeloženém díle coby "svaté hovno".