Harvardský profesor Michael Sandel jest mým oblíbencem, mj. proto, že se s jeho názory vděčně polemizuje. V knize What Money Can't Buy například uvádí řadu produktů a služeb, které podle jeho názoru překračují morální hranice trhu. Jednu z těchto služeb je prý psaní svatebních přípitků na míru. Představte si, jak byste se cítili, kdybyste zjistili, že ten skvělý projev, který pronesl svědek na vaší svatbě, nebyl z jeho hlavy, ale že ho prostě objednal online za stopadesát dolarů, - namítá Sandel. Já namítám víc: představte si, jak nekonečné mohou být tři minuty na vaší svatbě, kdy ten skvělý člověk, kterého jste si po zralé úvaze vybrali za svědka, přednáší neuvěřitelně kostrbatý, prvoplánový a trapný projev. V tu chvíli ho totiž chcete zabít a přejete si, aby k vaší svatbě bylo nikdy nedošlo, jenže už je pozdě. Za takových okolností existenci online servisu, který píše projevy na zakázku, naprosto vítám. Na druhou stranu uznávám, že mezi klienty této služby budou převažovat nikoliv lidé, kteří opravdu vůbec neumějí psát (je jich málo, ale jsou), ale spíš ti, kteří jsou líní nebo příliš zaměstnaní na to, aby investovali svůj čas a důvtip do psaní přípitku (takže vůbec nejsou hodni, aby byli svědky na číkoli svatbě). Uvažujme však, že převládají ti, kteří jsou připraveni několik dní přemýšlet a pak několik hodin tvořit půlstránkový projev. Když jsou hotovi, rozešlou text několika nejdůvěrnějším přátelům, kteří (pokud jsou to opravdoví přátelé) obratem sdělí, že hlavní myšlenka i těch pár historek kolem je docela fajn, ale vlastně to není moc vtipné, místy dokonce trochu trapné, ačkoli - hergot - když dotyčný tutéž historku onehdy vyprávěl v hospodě, bylo to skvělé a všichni padali pod stůl smíchy. Něco tomu prostě chybí, ale co to, sakryš, je? Babo raď. Snad by stačilo text trochu upravit. (Ale jak? Jak?? panikaří svědek-čekatel a napadne ho, jestli by se v den zpropadené svatby neměl raději hodit marod). Pokud píše anglicky, rychle zjistí, že existují tisíce lidí, kteří se předhánějí, aby mu za pakatel rychle a účinně pomohli - od copy-editorů přes stylistické záchrankáře až po psací kouče. Pokud píše česky, má smůlu (já jsem alespoň žádnou stylistickou pohotovost v češtině nenašla) - anebo se může obrátit na mě. Mé krédo zní: nenapíšu ani větu za vás. Ukážu vám vaše chyby v takovém světle, že je příště poznáte sami a nebudete mě vůbec potřebovat.
Nevěříte? Kdo má zájem, může si to rovnou vyzkoušet: do komentáře pod tento post vložte svůj text v rozsahu do 500 slov. Může jít o jakýkoli tvůrčí nebo administrativní žánr. Sem s přípitky! A se složitými textovkami, které máte dva dny v konceptech a váháte, jestli není lepší zavolat, ačkoli...Beru i odmítavá stanoviska. Tiskové zprávy. Obzvlášť zapeklité úseky memorand, notářských zápisů a smluv o převodu obchodního podílu. Prvních pět textů ohodnotím v odpovědních komentářích.
Proč to všechno? Po všech rozsáhlých projektech, na nichž jsem tímto způsobem pracovala, mám chuť pustit se do kratších textů. Baví mě to. A štve mě, že stylistická pohotovost - tak, jak funguje v anglofonním světě - u nás není k sehnání. Třeba by to stálo za pokus.
Možná k veršům budou výtky,
OdpovědětVymazatže jsou trochu nasládlé.
Co na tom, že stříbra nitky
ve hlavě se bělaví...
To je život, c'est la vie.
A v něm jako v divadle,
když se za upřímné hraní
kytka s láskou dává herci,
který s úsměvem se klaní
ještě celý rozechvělý,
tak i my říkáme Merci,
že jsme diváky být směli.
Řekněme...Ne. Základní otázka: Kolik času (a verzí) autor do psaní tohoto textu investoval? Můj soukromý odhad: toto je první hrubý náčrt určité myšlenky, která Vám krouží v mysli a chcete s ní nějak naložit. Práci, kterou je třeba vynaložit, aby z náčrtu vznikla báseň, odhaduji na několik dní, ba týdnů - téma (resp. to, co se v tomto případě zdá být tématem) je totiž v poezii již tolikrát recyklované, že je nesmírně těžké vyhnout se klišé. Pokud o hotovou báseň opravdu stojíte a jste připraven vytvořit ještě pět až deset verzí téhož, tak Vám rozhodně fandím. Ačkoli nejsem básnířka a poezii jsem studovala jen velmi krátce, dovoluji si předložit následující doporučení:
Vymazat1) Zrevidujte myšlenkovou strukturu a koherenci básně. Napište si jednou holou větou (tj. nikoliv ve verších), co chcete sdělit. Co je úplně nejdůležitější? Přizpůsobte tomu ostatní text, vyznačte verše a obraty, které s tématem nesouvisí, tj.
2) - úplně klidně zrušte první dvě řádky. Úvodníky a uvozeniny na ploše takto krátkého formátu jsou na škodu, pokud nejsou setsakramentsky opodstatněné.
3) A propos, opodstatněnost: v próze to autorovi tu a tam odpustíte, ale v poezii platí zákon prérie a tvůrců Járy Cimrmana, a sice, že každé zbytečné slovo je zbytečné. Zkuste si toto cvičení: vyškrtněte ze stávajícího textu úplně všechno, co tam nemusí zcela bezpodmínečně být, aby byly verše stále srozumitelné. Nechte osekaný text den nebo týden uležet, pak se k němu vraťte a zkuste doplnit zpátky jen taková slova, která vám v úsporné verzi schází (pokud zvolíte správný časový odstup, zbavíte se fixace, kterou každý autor bohužel časem získá vzhledem k vlastním formulacím, tj. zapomenete, jak jste to tam, safra, měl předtím, a napadne vás něco nového, lepšího, svěžího)
4) Vyhněte se rádoby uměleckému stylu, který nemá v kontextu básně žádné opodstatnění (v tomto případně obrat "ve hlavě" - stříbra nitky se bělaví spíš na hlavě).
5) Pokud to nemá jasný cíl (zvukomalebnost, aliterace), vyhněte se zdvojování slabik ("říkáME MErci").
Pokud budete pracovat na další verzi, dejte ji buď znovu do komentáře nebo mi ji pošlete mailem.
Děkuji za Váš příspěvek a přeji hodně trpělivosti při přepisování.
Ad Základní otázka: Uhodla. Byla to během hodiny vzniklá veršovánka určená k jednorázovému
Vymazatobveselení zlatosvatebčanů, bez dalších literárních ambicí.
Ad 1) "Vaše manželství bylo jako úspěšný divadelní kus a teď chceme poděkovat, že jsme směli být v hledišti." Je to samozřejmě obehrané klišé, ale při podobných příležitostech se myslím něco takového očekává. Alespoň já už jsem od pohřebních řečníků či oddávajících úředníků vyslechl podobných přirovnání spoustu.
Ad 2) Taky nemám rád, když se autor za nedostatky svého díla omlouvá nebo něco čtenářům předem sugeruje. Raison d'être prvních dvou veršů byl čistě kvůli doplnění rýmu. Jak praví klasik, ona je to většinou blbost, ale ve verších to úplně jinak vyzní.
Zastávám názor, že v rýmovačkách by měl být sudý počet veršů, a každý z nich by měl být rýmem spárován s některým dalším. Ostatně, osvědčuje se to i u lidí :-)
Ad 3) Ovšem, nechat uležet je nezbytné. Ani několik týdnů ale bohužel nestačí, já mám děsnýho pamatováka a z tý hlavy to dřív než za pár let nedostanu.
Ad 4) Na verši "ve hlavě se bělaví" mě upoutala reverzní spodoba mezi krajními třemi slabikami, ale uznávám, že "stříbra nitky" jsou děsně klišoidní, ať již se vyskytují ve hlavě, na hlavě či ve vlasech. Lituju moderátory dechovkových pořadů na přání, kde se gratuluje maminkám a babičkám.
Ad 5) Ano, "říkáME MErci" je fakt neohrabané. Snad by se dalo vylepšit vložením pomlčky, ale nejlepší bude galicismy zcela vymýtit.
Ne, vytvářet pět až deset podobných verzí nejsem s to, vážím si vašeho času, byl to jen ad hoc experiment. Ale užitečný. Děkuji.
Kniha od Sandela se mi líbila, některé části mne inspirovaly i k zvolení tématu diplomky. Zajímavý komentář měl ale prof. Sokol, který míní, že se Sandel zabývá nedůležitými věcmi a ty důležité neřeší. Tahle kritika mne nenapadla, když jsem knihu četl, ale zpětně mi přijde jako - alespoň částečně - pravdivá.
OdpovědětVymazatNíže dávám text, který by se mohl v září objevit na obálce knihy (životopisu).
Mohl by být známý jako muž, který jako jediný na světě dovedl přesvědčit jednoho z představitelů Třetí říše, aby se vzdal nacismu. Kamill Resler, obhájce K. H. Franka před retribuční spravedlností, se stal člověkem, kterému se Frank – podle svých slov – otevřel nejvíce ve svém životě. Zároveň ho ale Resler při soukromých hovorech dle Frankových slov „deprimoval svou neúprosnou tvrdostí a kritikou německých akcí, chyb a nedostatků.“
Život advokáta Kamilla Reslera byl plný paradoxů. Jako mladík byl aktivní v Sokole i v anarchistických a dělnických spolcích. Sloužil v rakouské armádě, ale vážně zraněn byl až v československém vojsku. Před druhou světovou válkou obhajoval Němce obviněného z velezrady a za války přes šedesát, následně popravených, Čechů. Byl označen za defétistu, ale po Mnichovu hájil židovské kolegy a působil v odboji. Miloval umění, zejména čarodějnickou literaturu a zároveň si velmi vážil hluboké katolické víry.
Tato kniha nabízí komplexní pohled na Reslerův život a Reslerův pohled na chvíle, kdy hájil klienty jak proti vůli společnosti, tak i proti té své. Dědictvím po něm může být definice pozice advokáta, tak jak jí stanovil po skončení Frankovi obhajoby: „Obhájce musí tedy zapomenout na své vlastní cítění a smyšlení, vzdát se své osobnosti a, ať je mu to sebetrpčí, konat svou povinnost do všech důsledků.“
Zajímavá fakta; kdy ta kniha vychází?
VymazatPokud je uvedený text určen na obálku, tak prosím zbystřit, angažovat veškerý stylistický um a přepsat do dokonalosti, protože zadní obálku si přečte vcelku každý, kdo knihu vezme do ruky (a druhdy se podle toho také rozhoduje, zda ji vůbec otevře).
Hlavní změna: prohodit první a druhý odstavec. Na takto krátké ploše nutno postupovat od obecného ke specifickému, od zajímavého k méně zajímavému, atd., a nikoliv opačně. Jinak lidi nedočtou ani text na obálce.
Teď budu krajně nepopulární, ale doporučuji především toto: napsat celý text ještě ve dvou nebo třech verzích tak, aby každá byla úplně jiná (tj. jinak začít, jinak strukturovat, více/méně citovat). Pak vybírat, kombinovat, poslat mi znovu.
Konkrétní stylistická doporučení:
1) Obzvlášť v kontextu daného tématu a statečnosti, kterou dotyčný jako advokát projevoval, je nutné zamezit čemukoliv, co může působit dvojsmyslně, komicky, nevhodně. Příklad: "...obhajoval Němce obviněného z velezrady a za války přes šedesát následně popravených Čechů." Každému, kdo nemá vynikající znalost protektorátních procesů, podvědomě bleskne hlavou něco na tento způsob: Ha. To byl teda drsoň. Anebo packal. Nedokázal vysekat z oprátky ani jednoho ubohýho nešťastníka! - Tak to samozřejmě nebylo, jenže to musí být z textu patrné (i za cenu, že se zmínka o popravách vynechá; hájit Čechy bylo samo o sobě hrdinství). Z téhož soudku: "Miloval umění, zejména čarodějnickou literaturu...." To je k pousmání. Říct totéž na prknech DJC, lidi se budou řehtat. Je to jako prohlásit "Miloval sport, hlavně, teda, šachy." Nic proti sportovnímu charakteru šachu, ale - však víme. :) Buď umění, nebo čarodějná lit. Co z toho je podstatnější?
2) "Velmi si vážil hluboké katolické víry." To by sugerovalo, že to byla víra jeho, jenže chvíli předtím se praví, že obhajoval židovské kolegy. Tak jak to teda bylo? Aha! Autor myslí "kolegy advokáty", čili Resler byl katolík a víry (katolické) si vážil u sebe i (zřejmě) u ostatních, a celkově. No. - Takto kostrbatou úvahu v mozku čtenáře, který textu na obálku dá jednu jedinou šanci nelze dopustit. Je to stylistický hřích! Přikázání: Zapovídá se, aby si čtenář byť na jedinou vteřinu musel neprávem připadat jako blbec. - Ordinuji přepsat, zjednodušit. "Hluboce věřící člověk" by možná (obzvlášť v kontextu advokátského prokletí a nebezpečí, že zaprodá duši ďáblu) znělo líp.
3) Opakování je matka moudrosti, ale v textu působí opakované opakování docela opačně: "Reslerův život a Reslerův pohled na chvíle..." Autor jistě bude vědět, co s tím.
4) Nesluší se na to upozorňovat, ale pro výstrahu: Frankovi obhajoby? Obhajobi? :)
5) Udělala bych pořádek v citacích: Budou všechny s uvozovkami nebo bez? Viz stávající první odstavec: zazní tam "podle Frankovcých slov", načež citát bez uvozovek, vzápětí je "podle svých slov" (tuhle opakovačku bych, mimochodem, taky raději vyškrtla) a citát s uvozovkami. Sjednotila bych to.
6) Poslední věta. Stejně důležitá jako věta první. Doporučuji přepsat ji na pět způsobů a vybrat ten nejlepší; stávající verze není dobrá (a -"Dědictvím po něm" - lepší by bylo "Jeho odkazem", b - "definice pozice" - ale fuj! Slepice, jepice, opice, krabice..., c - není patrně nutné uvádět, že definice vznikla po skončení Frankovy obhajoby - to působí jako definice rychlokvaška, kterou někdo vyplivl do televizních kamer hned po skončení nějakého jednání. Vyškrtla bych to.
Vzhůru do dalších verzí a prázdninových dobrodružství, držím palce!