Tento blog je preventivním opatřením proti 1) smazání pevného disku, 2) spláchnutí flashky do záchodu, 3) krádeži, ztrátě nebo požáru, při němž by došlo ke zničení jedinečného šanonu s poznámkami a texty, 4) kombinaci všech předchozích katastrof. Vychází bez jakéhokoli žánrového omezení, a to zcela nevypočitatelně buď v češtině nebo v angličtině.

neděle 25. března 2012

Co s rackem?

Překlad písňového textu je jednou z nejtěžších disciplín, do kterých jsem se v oblasti psaní pustila. Zatím jsem nepostoupila výš než do ligy začátečnických břídilů. Nejde mi to. Rázuju po bytě a trhám papíry s poznámkami, které 1) vůbec nevystihují originální text, 2) vystihují ho, ale nerýmují se, 3) vystihují, rýmují se, ale k vytyčené melodii pasují asi jako Skákal pes k Měsíčku na nebi hlubokém. Po několikadenním úsilí se obvykle dopracuji ke třema upoceným slokám, které přečtu rodině, čímž zjistím, nakolik jsem se doopravdy přiblížila kouzlu původního textu: při humoristických písních rodina nehne brvou a tváří se sklíčeně, zatímco u písní lyrických až baladických se může potrhat smíchy. Tak tomu bylo u překladu písně Galeb i ja od Olivera Dragojeviče. Tu ovšem přeložit musím, a sice do nové knihy, která vyjde ještě na jaře. Svolení autora chorvatské verze mám. Požehnání pěvce taky. Jenže jsem se zasekla.
Mnoho týdnů se potýkám s ústředním problémem, kterým je překlad názvu písně a pak refrénová věta "moj galebe", která v češtině zní "můj racku". Ano, nelze. (S alternativami jako "ó, racku můj" mě rodina vypískala, a začala se předhánět  v návrzích jako např. "ó, Macku můj" nebo "pocem, racku, dám ti facku".) Jsem si zároveň vědoma, že řada slov trčí z textu jako dráty na stavbě a především, že druhá sloka má nedopatřením o řádek víc, než originál, takže ji nelze zpívat. Kroužím v cyklech několika verzí a je těžké vymyslet něco nového, neřkuli kápnout na to pravé ořechové. Tak mě napadlo, že mí svěží a verzemi nezatížení čtenáři by mi mohli upřímně a od plic povědět, jak se jim překlad jeví. Líbí se vám? Nelíbí? Lze nahradit racka, když ho nahradit nelze? Čím? Ach, příteli... Ach, příteli?

Galeb i ja // Racek a já

Líbezná je píseň tvoje,
pláží prázdnou dny se linou,
a ty letíš, z dáli máváš,
jak dirigent nad hladinou,
/moj galebe/ ó, racku můj / ach, příteli / ...

Z opuštěných břehů snívám, 
toužím letět, nebem kroužit,
nade vším a beze chvění,
postavit se každé bouři
i nevěře, co vše plení,
/moj galebe/

Co vše maří lží a klamem,
že i moře vře a pění,
být svým pánem osamělým,
povyk ukrýt za obzorem.

Ve výšinách, odkud slunce
bez přestání vlídně hledí,
ví, že v nebi ani v moři
pro přetvářku místo není,
/moj galebe/

Dokud příliv tiše plyne,
odvane tě, kam se zlíbí,
nevěru i slunce mineš,
vysmíváš se všem mým „kdyby“.

Zatoulán na prázdné pláži,
dokud slunce zemi hřeje,
křik tvé písně z dáli slyším,
broukám si a dobře  mi je,
/moj galebe/

(Autoři melodie a textu: Z. Runjic / T. Zuppa)

Píseň v podání Olivera Dragojeviče si můžete poslechnout zde. (Pro slavisty, jazykovědce a perfekcionisty: chorvatský text najdete tady; anglická verze, která vznikla před pár lety pod titulem "My seagull", je pro srovnání zde.)
A teď: Vyhlašuji souboj titánů a recenzentů. Stejně jako posledně, pište svoje poznámky do komentářů rovnou pod tento post. Zcela autoritativně pak vyberu recenzenta, který prokázal literární všim a přišel s nejzajímavějšími podněty, a odměním ho speciální pozvánkou na červnový křest dotčené knihy, a to ve formě pohlednice s vyobrazením chorvatských turistických destinací. :) 

11 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Díky. Myslím, že kdyby byl Oliver Dragojevič konfrontován s hláskami "ř", "ň" a "á", dokonce v těsném sledu za sebou, tak by se pěkně vyděsil. :)

      Vymazat
  2. Dobrý den, Blanko, myslím, že jste se s překladem skvěle vypořádala. Svaka čast!
    Nuže, co s rackem? Aby nevyzněl tak blbě, dala bych mu nějaký přívlastek. "Racku ve výšinách, racku v oblacích, racku na nebi,..." Nedovedu ale moc posoudit, zda by se to dalo dobře zazpívat nebo ne.
    "Ach, příteli" je také docela přijatelné.
    A co nechat tam chorvatské "Moj galebe", aby tomu zůstal chorvatský nádech? I když někdo by si mohl myslet (jako já si donedávna myslela), že zpívá o holubovi ;-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc! Řešila jsem stejný problém: chtěla jsem nechat "moj galebe", ale dumala jsem, kolik lidí si pak bude myslet, že jde o holuba. Možná zařadím "ach, přítele" a "galeba" do refrénů na střídačku, podle oblíbeného vzorce (a+b)2. :)

      Vymazat
  3. Dobré ráno, název písně bych klidně nechala jen "Racek", "Racek a já" mě trošku tahá za uši. A v druhé sloce bych vyhodila ten poslední verš, myslím, že by se to bez něj hravě obešlo. Co třeba refrén "můj příteli"? Z kontextu je jasné, že je ta píseň o rackovi nebo o nějakém mořském ptákovi (pro posluchače, kteří neznají název). Do posledního verše bych napsala "dobře mně je". Největší problém mám se třetí slokou, konkrétně s veršem "povyk ukrýt za obzorem", ale teď momentálně mě nic kloudnějšího nenapadá :).

    Hana Dostálová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, děkuji - to jsou všechno velmi užitečné připomínky. Vidím, že finta mlžením v podobě "povyku ukrytého za obzorem" mi nevyšla. :) Ano, titul možná zkrátím na "Racek", přemýšlela jsem o tom. Je zajímavé, jaký div udělá se zájmenem "já" spojka "a", že? - Galeb i ja za uši netahá, což přičítám právě tomu "i".

      Vymazat
  4. Mám s tím dva problémy, kromě těch, které jste jmenovala. V originále na sebe sloky "navazují", resp. jsou provázané, viz "tebe gledať" - 1/2; "ca sve vaja" 2/3; "u visini" 3/4; "bisno nija" 4/5; toto vázání pak vrcholí závěrečnou slokou, v níž se vracejí dva celé verše ze sloky první. Nic z toho bohužel váš překlad nemá, čímž původní formu (a její působivost) likviduje... Nesedí tam také romantizování "líbezná je píseň tvoje, kterou celý text otvíráte - doporučuju poslechnout si skutečného racka (zznam křiku zde http://www.rozhlas.cz/hlas/dlouhokridli/_zprava/48152) a znovu si přečíst/poslechnout originál, v němž o líbeznost rackovy písně nejde a jít nemůže.
    S překladem "galeba" doporučuji vyčkat do přepracování překladu (obtížnosti tohoto si ale je vědom každý, kdo má rád Čechova...).

    Q.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc! To je to, - řeklo by se v Dalmácii. Líbeznost nesedí. Jenže co s tím? Chtěla jsem zachovat alespoň echo libozvučnosti originálu ("lipo li je") a "líbezná" bylo jediné použitelné slovo, které alespoň trochu vyjadřuje krásu, obsahuje potřebné měkké souhlásky a dlouhé slabiky. S vnitřní provázaností původního textu máte samozřejmě pravdu. Je otázka, jestli se nevydat cestou doslovného překladu, rým nerým, píseň nepíseň.

      Vymazat
  5. A co takhle nahradit "můj" nějakým přídavným jménem? Třeba i v každé sloce jiným? Milý/Šedý/Bílý/Starý/Krásný/Mořský/Ranní racku?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, ano, to by šlo, ale v opačném gardu: racku milý/bílý, aby to sedělo do melodie. Budu nad tím přemýšlet.

      Vymazat
  6. Dobrý den, prosím o sdělení názvu knihy o které mluvíte v souvislosti s překladem Galeba - Olivera Dragojeviče. Ráda bych si jí zakoupila. Moc děkuji za krásný překlad. Olivera miluju od mládí a jezdím na jeho nezapomenutelné koncerty. Každý překlad těchto skvostů je pro mne veliký dárek. děkuji zdena Janková, Brno z.jankova@valoria.cz

    OdpovědětVymazat