Tisíce lidí touží uspět na poli filmové scénáristiky. Jejich touha je motorem velice výnosného průmyslu, který zabírá mnoho regálů v (anglofonních) knihkupectvích a celé budovy učeben. Napsat scénář? Ano! Náš expert, člen týmu autorů dvou epizod argentinské telenovely před třiceti lety, vám poví, jak na to. Cože? Vy už jste scénář napsali? Inu, teď si teprve užijete. Zaplaťte a dozvíte se, jak váš scénář prodat. Market Your Script. Sell Your Screenplay Today!
Mezi kurzy, které slibují, že vás přiblíží hledáčku hollywoodských produkcí, a to za cenu pouhých několika set eur (...cena směšně nízká, pakliže se hledáčku skutečně přiblížíte), vynikají kurzy, kde se máte naučit techniku, která se v zasvěcených kruzích vyskytuje pod označením "pitching". (Ano, čte se to tak, jak se to čte, a není to moje vina.) Pitching je krátká prezentace vašeho scénáře nebo námětu filmovému producentovi, případně agentovi nebo komukoli, kdo vám může pomoci na cestě od psacího stolu do závěrečných titulků. V kurzu vám vysvětlí, jak máte mluvit - do jakých detailů děje (ne)zabíhat, co vypíchnout, protože to producenty zajímá, jak (ne)reagovat na otázky. Vybaveni příslušnými znalostmi se můžete přihlásit na Pitching Forum, což není žádná skupinová orgie (i když...jak se to vezme:), nýbrž setkání producentů s autory, které probíhá podobným způsobem jako speed-dating: na jedné straně dlouhého stolu sedí producenti, ve tvářích výraz hráčů pokeru, zatímco na protějších sedadlech se střídají roztržití autoři, kteří se na pokraji zhroucení snaží zaujmout svým námětem (na pokraji zhroucení proto, že pro účast na Pitching Foru obětovali větší část veškerých svých úspor, a pohled do bohorovných tváří producentů zpravidla zvěstuje, že to byly peníze vyhozené oknem).
Mám na producenty neuvěřitelné štěstí. Potkávám je na každém kroku a dluží mi tolik peněz, že bych se za ně mohla na čas odstěhovat na Havaj. Čímž si nestěžuji - nikdo netvrdil, že všechno půjde jako na drátkách. Naopak, sbírám cenné a inspirativní zkušenosti. Možnost představit svůj námět jsem měla např. ve vlaku do Londýna, cestou na koncert Olivera Dragojeviče. Na zahradě pravoslavného kláštera v jižním Kosovu. V letadle, kdy jsem v ruce mačkala sáček na případné zvratky, které velice hrozily.
Včera jsem překonala svůj dosavadní rekord. Prováděla jsem pitching uprostřed mrazu a sněhové vánice, na sedačkové lanovce ve 3000m nad mořem. Obvyklá pětiminutová jízda by nestačila. Jenže lanovka zůstala stát. Došlo k tomu přesně uprostřed trasy, nad skalním převisem posetým sbírkou lichých rukavic a hůlek.
"Fuck," řekl muž po mé levici, zakuklený do prvotřídní goretexové slupky jako brouk. "Putain."
"Moje řeč," přidala jsem se. "Ale nebojte, na Portette se tohle stává často. Jezdí tudy lyžařská školka. Tříletý děti v helmách jako zeměkoule, co ještě neumějí nasednout na lanovku. Tak se jim zastavuje."
"Jste odsud?" zeptal se muž.
"Z Prahy."
"Ale často sem jezdíte, jinak byste neměla takový přehled."
"Nejezdím. To je prostý postřeh. A trocha fantazie. Možná stojíme z úplně jiného důvodu."
"Například?"
"Například se vlekař zakecal do vysílačky, a jak tak kecá, opře se zády o hlavní vypínač. To se může stát. A nebo! Ne! Takhle to je, představte si: volá mu manželka, že se za ním za pět minut staví. Jenže - průšvih! On přeci čeká na milenku, které půjčil svojí permanentku a před minutou ji s vášnivým polibkem poslal lanovkou vzhůru. Za pět minut sjede dolů, manželka i milenka. Co teď? Musí získat čas. A tak na pár minut vypne vlek. Kromě toho můžeme uvažovat i různé běžné katastrofy, jako je stávka vlekařů, technické problémy, lyžař vzpříčený v ložisku, výpadek proudu, aprílový žert, srdeční příhoda, cvičný namátkový poplach a evakuace, vyšší moc, a také se vám to celé může zdát, a probudíte se doma na gauči."
"Vy teda máte nápady. Úplně filmové." Muž sejmul lyžařské brýle a změřil si mě.
"Filmové nápady jsou moje živnost."
"Moje taky. Shodou okolností."
"Herec?" zeptala jsem se. "Nebo režisér?"
"Reklamní producent," řekl muž. Sundal rukavici zvíci brankářské lapačky a zašátral v rozsáhlé kapse. Vytasil se s vizitkou. "A líbí se mi vaše invence. Ačkoli... Musím si vás ještě trochu vyzkoušet. Co byste dělala, kdyby se lanovka nerozjela? Skočila byste?"
"Ne."
"Ani kdyby to bylo jediné řešení?"
"Nemohlo by to být jediné řešení. Vždyť se podívejte: jsme deset metrů od nejbližšího sloupu. Dokud člověku nezkřehnou prsty, doručkuje. Samozřejmě, než se dá do ručkování, je dobré zapnout telefon a zkusit zavolat horskou službu. Třeba by také měla nějaký nápad. Jinak se dá svázat vaše bunda s mojí, to jsou dobré čtyři metry. Přidáte hůlky. Další dva metry. Lyže shodíte dolů, pomodlíte se, vyjmte z úst žvýkačku a na sedák přilepíte svojí vizitku. Pro účely vyšetřování nebo jako památník, pokud by se vám to nepovedlo. Načež slaníte. Zbývající metr a půl se dá skočit. Náhradních hůlek máte dole celý šik. Takže je popadnete, sjedete dolů a vyčiníte vlekaři, který - zády opřen o hlavní vypínač - donekonečna vykládá milence, jaké je tu dnes strašné počasí. A kromě toho je tu stále možnost, že se najednou probudíte doma na gauči."
"Co byste řekla reklamě na žvýkačky?"
"Žvýkačka Wrigley - chutná, osvěžující a v případě nouze také spolehlivě přilnavá?"
"Ano! Ano, to je ono!"
Plácli jsme si medvědími tlapami. Pak sebou lanovka trhla a rozjela se, takže na zkoušku metody slaňování nedošlo. Usadili jsme se v hospodě LeCaribou a dali si svařáka. Venku je mlha jako mlíko, takže s napětím očekávám další vývoj událostí. Obsluha je družná a vybízí nás, ať zůstaneme na večeři. Bude raclette, savojské brambory s rozteklým sýrem. A pak descente flambée - noční jízda mlhou zpět do údolí, s pochodní v ruce. Doporučená sezonní dávka dobrodružství zaručena. Štípla jsem se do zápěstí, ale ne - pořád jsem v putyce LeCaribou a vysouším tlapy-rukavice u krbu a čelím producentovi, který v displeji svého telefonu rozklikává tabulky s rozpočty.
Venku se zatahuje. Kutám v batohu svůj Balkánem i nadmořskou výškou těžce zkoušený notebook a ze zbytku baterky křesám reklamu na žvejkačky.
Osvěžující. Návykové. Slibné.
Ale nechtějme to zakřiknout. Známe již lidi. A před triky filmových producentů je třeba se mít na pozoru i ve výšce 3000m n.m.
Žádné komentáře:
Okomentovat