Tento blog je preventivním opatřením proti 1) smazání pevného disku, 2) spláchnutí flashky do záchodu, 3) krádeži, ztrátě nebo požáru, při němž by došlo ke zničení jedinečného šanonu s poznámkami a texty, 4) kombinaci všech předchozích katastrof. Vychází bez jakéhokoli žánrového omezení, a to zcela nevypočitatelně buď v češtině nebo v angličtině.

úterý 28. srpna 2012

10 mýtů o kabrioletech

Počátkem léta se v mém okolí vyskytlo hned několik jedinců, kteří kdesi v ulicích zahlédli pár aut se stahovací střechou, něco se v nich hnulo, načež začali trávit převážnou část své pracovní doby brouzdáním po stránkách autoscout24.de a zjišťováním všeho, co souvisí s kabriolety. Zhruba obden mi některý z nich zavolal, aby vznesl dotaz ohledně motoru, spotřeby, kapacity kufru, názoru na automatické stahování střechy, a informoval mě, jak pokročil v rozhodování o tom, zda a který kabriolet si pořídit. Vzhledem k tomu, že někteří volají stále, rozhodla jsem se vyvrátit nejčastější váhavcovy pochybnosti i mýty o kabrioletech naráz a jednou provždy. 

1. "Jezdit v autě bez střechy je nepřirozené." Přesně naopak! Prvním dvoustopým vozidlem většiny z nás byl právě kabriolet, a to kočárek značky Liberta. Kabriolet nabízí synergii automobilismu s pobytem na čerstvém vzduchu (...pokud, tedy, zrovna nejezdíte po Kosovské Mitrovici). 

2. "Kabriolet je nedostupný luxus." Ne. Pokud zrovna netoužíte po značkách Aston Martin nebo Bentley, a pokud se spokojíte s autem z druhé ruky, budete překvapeni, jaké předsudky jste měli. 

3. "Kabriolet je nepraktický: nevejde se do něj celá rodina ani velký nákup." Ehm. Kolik praktických věcí ve vašem životě vám přináší čiré potěšení, vzrušení a radost? Kromě toho, "celá rodina" a "velký nákup" jsou velmi pružné pojmy. Mně se do auta vejde obojí naráz. 

4. "Dobře, nákup možná. Ale kufr kabrioletu je tak malý, že se do něj nevejdou věci na dovolenou ani pro jednoho člověka, natož pro dvojici." Nesmysl. Musíte být pouze o něco více vynalézaví než v případě obyčejného auta, kam lze věci bez přemýšlení naházet. V Mazdě MX-5 jsem před několika dny (pohodlně) vezla z Prahy na Pelješac tyto předměty: objemný stolní počítač typu all-in-one, deku, nafukovací matraci, housle, 20ks Snoubenky, 10ks Balkánu, pětilitrový soudek piva, dvě velké Becherovky, tašku s jídlem na dva dny, čtyři páry bot vč. holínek, polštář, spolujezdkyni - plyšovou krysu z produkce OD IKEA. Kromě toho jsem samozřejmě vezla veškeré své věci, bez nichž se neobejdu po dobu jednoho měsíce. A pozor, na sedadle spolujezdce nebylo - kromě krysy - nic. (Nesnáším přesuny v autě narvaném až po střechu.)

5. "V Čechách se takové auto využije nanejvýš pár dní v roce. Pokud neprší, tak fouká nebo je zima." Houby. Jezdím s autem skoro celý rok vyjma období sněhových kalamit, ostatně jiné auto nevlastním. Od podzimu do jara lze využít pevnou nasazovací střechu zvanou "hardtop", nadto i v kabrioletu je topení, a pokud vás zastihne déšť s otevřenou střechou, bude to chtít opravdový liják, aby v rychlosti nad 50km/h pršelo na vás a nikoli vodorovně kolem vás (v optimálním případě dojedete až na benzínku nebo jinam, kde neprší, a kde střechu natáhnete - trvá to asi pět vteřin).

6. "Je otravné mít pořád na hlavě kšiltovku nebo šátek, který stejně uletí a člověk má pak účes jako Bridget Jones." Co na to říct... Gel na vlasy? Extra silné tužidlo? Nicméně, ano, v takovém případě riskujete úžeh. 

7. "Žít v Bavorsku nebo ve Švýcarsku, pořídím si kabriolet natotata. Ale u nás? Závist a zištnost máme v národní povaze! Buď mi někdo ze sousedů obkrouží kapotu pětikorunou a nebo budou všichni chtít za každou cenu svézt." No tak je svezte, ne? A odkažte je na tento post, třeba si taky pořídí kabriolet a budete naopak závidět vy jim. Možná jsem měla štěstí, ale až na pár výjimek moje auto dosud sklízelo samé jásavé reakce. A loňský slet Mazda-klubu, kdy se Jižní Moravou prohánělo cca dvacet vozů téhož typu, jásavé reakce přihlížejících násobil. 

8. "Ano, udělal(a) bych si radost, ale nejsem nijak zvláštní řidič - takového auta by pro mě byla škoda." Myslíte si, že tenisový začátečník bude dělat větší pokroky se starou omlácenou raketou nebo s nějakou novější, která se mu dobře drží, má odpich a líbí se nejen jemu, ale i všem ostatním? Já taky nebyla (a dodnes nejsem) kdovíjaká řidička. Ale mé potěšení z řízení motorových vozidel s Mazdou stouplo o 100%. Začala jsem naslouchat zvuku motoru. Otáčkoměr sleduji častěji než hodinky. Nevadí mi bavit se půldruhé hodiny o pneumatikách, prostředkům proti korozi a o tom, za kolik se dá pořídit kompresor. Zkrátka: hbité, krásné a komunikativní auto z vás udělá řidiče stejných kvalit. Ba že, jste to, co řídíte.

9. "Vlastnit kabriolet je prostě zbytečný luxus a rozmar." Ano. Je to stejné, jako když si člověk občas místo šunkového salámu koupí pravé prosciutto, když si párkrát do roka zajde na drahou exkluzivní kávu, když si na splátky pořídí krásnou novou pračku anebo místo na chalupu vyrazí v létě k moři. Kabriolet je jeden z nádherných rozmarů, co ve vás probudí chvilkové výčitky svědomí, když zaplatíte kupní cenu, ale garantuji vám, že to přejde. Stejně jako u pršutu a koupání v moři, jakmile poprvé sednete do svého krásně rozmarného auta, nebudete s každým kilometrem počítat koruny. Já jsem si na svůj kabriolet půjčila, a to v době, kdy jsem pro věhlasnou filmovou produkci dopsala námět čtyřiadvacetidílného televizního seriálu a právem očekávala sjednanou odměnu. (Ponaučení: nepracujte pro věhlasné filmové produkce, a to ani jako vrátní nebo kompars. Nikdy! A pokud ano, nechte se při sjednávání podmínek a odměny zastoupit těmi nejlepšími právníky, čímž předem utratíte všechny peníze, na které jste si při troše štěstí mohli přijít.) Své auto dodnes splácím, ale přesto jsem si jistá, že pořídit si je bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem kdy udělala. Objem radosti, který do mého života vtrhl s Mazdou MX-5 je neocenitelný. 

10. "Starší kabriolet si vyžádá spoustu starostí, času a peněz." Nejen starší. I novější. A nadto si vyžádá spoustu nadšení, srdce a bláznovství, se kterým budete občas směšní a bude vám to jedno. Časem se přistihnete, jak sníte o zbrusu nové vinylové střeše, a v době, kdy máte na poslední chvíli vyplňovat daňové přiznání, budete na internetu klikat mezi ozdobnými kryty kol. Budou vás trápit sebemenší škrábance na kapotě a napadne vás prodat mrazák, abyste svému autu mohli dopřát nový podvozek. Hrozí, že se stanete aktivními členy klubu příznivců svého zamilovaného vozu a vaši přátelé nad vámi budou kroutit hlavou (dokud je, ovšem, nesvezete a patřičně nenahlodáte). Stane se z vás automobilista-kabrioletář a do vašeho života vstoupí opojný svěží vítr bez ohledu na věk a počasí.

P.S. Takže už mi, prosímvás, nevolejte, neváhejte a ozvěte se až jako pyšní novopečení majitelé motorizovaných zázraků se sklápěcí střechou. Netřeba zdůrazňovat, že královnou kabrioletů všech dob je Maxda MX-5

2 komentáře:

  1. Já si snad udělám řidičák..

    OdpovědětVymazat
  2. Mám kamaráda soudce, který na svou "kabelku", jak důvěrně přezdíval svou červenou MX 5 nedá dopustit. Pořídil si i nosič na lyže a rád se chlubil ohlasy lidí v Dolomitech. Za veder si bez střechy pouštěl klimatizaci, aby se ochladil. Tak ať Vám to k tomu psaní i jezdí!

    OdpovědětVymazat